Co na to mimozemšťan?

Jednoho letního, zpařeného večera zakaleným zrakem skenuji televizi. Ne, že bych očekával nějaký stravitelný pořad, spíš se jen tak z trucu nechávám unášet námitkami a narážkami v mé hlavě. Samozřejmě, i mimozemšťané musí někdy vypnout, vnořit se do okolního světa, aby tolik nebelhali za dobou. V tom mne do mého mazlavého čelíčka udeří vlněný, kostkovaný svetr. Přesný duplikát těch, které jsem nespočetně dostal na vánoce, k narozeninám, nebo jen tak za odměnu, abych nepřimrzl k zemi. Hodilo by se podotknout, že mám teorii, která tvrdí, že v celém probádaném vesmíru existuje jenom jeden jediný druh kostkovaných svetrů. Samozřejmě doprovázený mnoha barevnými variacemi. Jako kdyby to naše babičky a prababičky pletli podle jakéhosi uceleného intergalaktického návodu, který se dědí z generace na generaci. Jak už to ovšem je jakkoliv, tiše tomuto jedincovi z televize tleskám – navléknout se do něčeho, co celá dnešní subkultura zatracuje je hodné údivu… Ať už v tom vypadáte jakkoliv prazvláštně. Kde se však ve vás, lidech, ztratil vlastní názor? Názor, který vám nebránil vylézt před dům v kostičkovaném svetru s jelenem? (Je tu ještě další věc, která by vám v tom mohla zabránit, zvaná teplota). Proč si na rande nevyjdete s loveckou beranicí, kterou tak zbožňoval pantáta? Vždyť je to tak běžné – my potvůrky si necháváme běžně narůst ochlupení na hlavách, abychom zaujali samičky (kam se na to hrabe nějaký námluvní taneček, nebo námluvní zpěv ptáků).
Až příliš jste se začali spoléhat na názor ostatních. V nepatrném podvědomí mám dokonce uloženou informaci, že naši milí slovenští kolegové vysílají pořad „Čo je In a čo je Out“, kde nekompromisně udávají trendy svým divákům. Díky bohu, že to u nás neběží (živě vidím tu sfanatikovanou mládež) – ale na nás místo toho bůh seslal Leoše Mareše.
Tak jako tak, nic se nevyrovná pocitu vyčnívat nad ostatní – a to jakýmkoliv způsobem, že v tom hraje roli zrovna svetr, bude ostatním šum a fuk. Ty podivné výrazy v obličejích, nechápavá gesta a uhrančivé pohledy za to stojí. Možná se budou smát… Možná budou i ukazovat… Ovšem abyste to nepochopili špatně, nechci stvořit svojí soukromou armádu svetrooděnců, jen popisuji pocit troufalého moderátora z televize. Protože ojedinělost je to jediné, čím můžete vy lidé překvapit (narozeninovou párty nechme stranou).

Zní to grandiózně, však?
Proč by nemělo, revoluce se taky nekoná několikrát do roka, je to spíše taková intuitivní akce, která si vždy svůj čas najde...
Abych uvedl věci na pravou míru, cosi ve mě se už dlouhou dobu bouří, hraje si to tam na hrdinu. Popravdě jsem nečekal, že by to mohlo dojít tak daleko, ale staniž se...

Měl jsem se držet tématu,
nad vzorkem spermatu.

Vskutku, měl jsem geniální plán, hodný Fantomase, lenost je však někdy silnější než já. Obvykle mne nepřepadne, spíše mne pomaličku přepadává, dohlodává, jako (šťavnaté) jablko, až ze mne nakonec zbude jen ohryzek.
A bohužel, to samé, nebo alespoň něco tomu dost podobné se stalo i v tomto případě.
Zmiňovaný plán, tedy blog řízený mimozemšťanem, nechápajícím lidské pravidla a zvyky tedy zůstal nevyužit. Doteď.
A když návrat, tak pořádný. Famfáry a potlesk sice neuslyšíte, ale moje vize nastupuje v plné síle. Partička stvoření, starající se o tento blog, novátorský přístup přeci jenom nezapřu. Každá z obludek má již vypracovaný vlastní styl psaní, s trochou snahy i minulost, záliby a vše ostatní, pokud by to bylo třeba někde zmínit.
Nalezl jsem skrytou můzu, nesoucí název "Odhodlání něco dokázat" a ta mě nakopává vpřed, dokonce ani sedět nemohu. Odhodlání spravovat svůj vlastní tým (který tvořím paradoxně pořád jenom já).



Domokun, samozvaný vládce a panovník tohoto blogu.
Velmi objektivně kritizuje (nic jiného ani neumí) nás, lidi, naše chování, zvyky a aktuální věci, které hýbou světem.



Mystifikátor
Jak pravý rčení: Ojebávačů je mnoho, ale pravý mystifikátor je jen jeden



Šuhaj
Velice skeptické stvořeníčko, v jehož společnosti by vydržel leda nadopovaný Einstein... Neustálé otázky a následný nechápavý výraz...



Tentokopf
Co dodat, v každém týmu MUSÍ být psychedelický blázen (a jestli v nějakém někdy nebude, spadnou vám na hlavu všechny zákony fyziky a megatroniky).

O konkrétnějších zaměřeních potvůrek se dozvíte za nedlouho, možná že to nebude "in a minute", takže se omlouvám nedočkavcům, klepajícím se u počítače a sledujícím můj blog, aby si přečetli další článek (nestyďte se, já vím že tam někde jste!)